Jak jsme šili čepičky pro Klokánka
Po rozvodu je můj život jak na houpačce. Stále nahoru a dolů. Mám ráda dobrodružství, ale slovo stabilita mě teď láká víc a víc.
Pracovně udržet firmu je každým rokem těžší. Přežili jsme covid, válku a snažíme se dál. Naštěstí Aliexpress ještě péřové zavinovačky nemá. Nebo o nich já nevím? Zavinování miminek je typicky česká tradice. Moje práce mi dává smysl a mám ještě mnoho plánů. Jen síly trochu poslední dobou chybí.
Můj osobní život se točí kolem mé dcery. Zajistit pro nás dobrý život ve dvou. Což zjišťuji, že pro samotnou matku není lehký úkol. Před rozvodem mi někdo řekl - po rozdělení péče o dítě budeš mít alespoň víc času na práci. Jak já bych si přála mít víc času se svým dítětem! Díkybohu máme babičku s dědou. Fungující rodina je dnes velký komfort. Není den, kdy bych si nevzpomněla na matky samoživitelky, které mají můj velký obdiv.
Když mě oslovila kamarádka, že začala neziskově pracovat pro Klokánka, cítila jsem pochopení, že se do toho někdo pustí. Vlastně jsem vnímala velkou potřebu něčeho dobrého ve svém životě. Kamarádka Markéta pracuje v časopisu Dítě a já a zároveň je maminkou dvou malých dětí. Najít si čas na projek dárkových boxu pro KlokArt nebylo určitě jednoduché. Požádala mě o produkty, které bychom mohli pro KlokArt věnovat. Mám krásnou šicí dílnu, ale já osobně šít neumím. Takže druhé rozhodnutí bylo na naší švadleně Zuzce. Zuzka je mladá maminka, čerstvě po mateřské. Jedno dítě nově ve školce a druhé čerstvý prvňáček. Tahle maminka také nemá času na rozdávání.
Nakonec jsme si domluvily jedno dopoledne a pustily se do toho. Během pár hodin bylo na světě 100 kusů čepiček do dárkových boxů pro KlokArt. Náš čas, práce a materiál putoval na dobrou věc a my se díky tomu cítily mnohem lépe.
Při naší práci jsem jí vyprávěla příběhy z Klokánka, které jsem se od kamarádky dozvěděla. Ani na chvíli jsme našeho času a materiálu nelitovaly. Tohle je to nejmenší, co můžeme udělat. Některé příběhy si můžete přečíst na webu Klokánka. Lidé, kteří pracují v Klokánku jako tety, by měli být placeni zlatem. Každé dítě, které k nim přichází, bylo tu noc vytrženo z rodiny. Z rodiny, kde byly bohužel podmínky pro život riskantní nebo s životem neslučitelné. Přesto, tyhle děti milují své rodiče a přes všechno to týrání, které zažily, nyní nebude noc, kdy by neplakaly, že chtějí zpět. Na tetách z Klokánka bude záležet, jak tohle celé zvládnou.
Já věřím, že každá koruna pomůže Klokánkům zajistit hodné tety a dobré prostředí pro ty, kteří to v tu chvíli nutně potřebují.
Každý se potřebujeme obklopit dobrem. Vědomě a cíleně vyhledávat věci, které nás těší. Říká se tomu zdroj. Naplníte si šuplíčky v hlavě pozitivní energií a až bude potřeba, tělo si z nich bude brát. Takže pokud i vy cítíte, že chcete udělat radost sobě v podobě pomoci a radosti pro druhé, neváhejte navštívit web KlokArt, nebo si u nás na JiTuli můžete zakoupit tašku a společně s námi tak přispět Klokánkům. Jejich práce to nutně potřebuje.
Na závěr všem rodičům doporučím knížku Držte si své děti od Gábor Maté. Četla jsem ji asi před 7 lety poprvé. Každým dnem si uvědomuji víc a víc, jak je pouto a vazba mezi rodičem a dítětem důležitá. Maminky a tatínci, nenechte si nikým a ničím tohle vzít.